o Filmech

o Pirátech z Karibiku

30. března 2008 v 17:19 | radka
Popis filmu Piráti z Karibiku - Na konci světa
Období pirátů se blíží ke svému konci, ale dosud nebyla vyřešena konečná rozepře. Will Turner se plaví na daleký východ, aby našel magické mapy, které mu pomohou najít skříňku Davyho Jonese a zachránit svého přítele Jacka Sparrowa. Jacka zachrání, ale… Davy Jones, lord Cutler Beckett, zuřivý asijský pirát Sao Feng a starší kapitán James Norrington zformovali nepřátelské spojenectví, které ohrožuje Jacka Sparrowa, Willa Turnera, Elizabeth Swann, jejich nového přítele kapitána Barbossa a všechny piráty na světě. Aby dosáhl vítězství, musí Jack se svou posádkou plout mimo okraj mapy, do nezmapovaného teritoria sedmi moří. Na Shipwreck Island (Ostrov vraků) až na konec světa.
Popis filmu Piráti z Karibiku 2 - Truhla mrtvého muže
Kapitán Jack je zpět... a s ním i Will Turner, Elizabeth Swann a celá řada nových i dobře známých postav, které se vrací na plátna kin v druhém dílu velkolepé ságy Piráti z Karibiku. V hlavních rolích se znovu představí Johnny Depp, jemuž role Jacka Sparrowa vynesla nominaci na Oscara, Orlando Bloom a Keira Knightley, která má od loňského roku také na kontě oscarovou nominaci. V tomto dobrodružném a velkolepém pokračování filmového hitu z roku 2003, které vzniklo opět pod vedením producenta Jerryho Bruckheimera a režiséra Gorea Verbinskiho, je kapitán Jack Sparrow znovu lapen ve spletité síti záhrobních intrik. Prokletí Černé perly se mu sice podařilo zlomit, avšak nyní musí se svou posádkou čelit mnohem děsivější hrozbě - ukáže se, že Jack se upsal krví legendárnímu Davymu Jonesovi (Bill Nighy), který je vládcem oceánských hlubin a kapitánem tajemné lodě BLUDNÝ HOLANĎAN, jíž se v rychlosti a schopnosti rychlého zmizení nedokáže vyrovnat žádná jiná loď. Pokud se Jackovi nepodaří najít způsob, jak se z této faustovské dohody vyvázat, bude nucen strávit celý posmrtný život jako otrok v Jonesových službách. Překvapivý vývoj událostí přeruší svatební plány Willa Turnera a Elizabeth Swann, kteří se znovu ocitají ve víru Jackových dobrodružství, během nichž dojde na strhující souboje s mořskými monstry, nepřátelský naladěnými ostrovany a výstřední věštkyní Tiou Dalmou (Naomie Harris) a dokonce i na tajemné setkání s Willovým dlouho ztraceným otcem Štruplem Billem (Stellan Skarsgard). Mezitím si nemilosrdný lovec pirátů lord Cutler Beckett (Tom Hollander) z Východoindické společnosti začíná brousit zuby na bájnou Truhlu mrtvého muže. Dávná legenda praví, že ten, kdo se truhly zmocní, bude moci ovládnout Davyho Jonese a celou jeho posádku - a Beckett chce této obrovské síly využít k tomu, aby jednou provždy očistil Karibik od všech pirátů, kteří jej křižují. Časy se mění a skutečnými loupeživými piráty se pomalu stávají draví obchodníci a úředníci... zatímco staromódním bukanýrům jako je Jack, kterému jde především o dobrodružství a nespoutaný způsob života, hrozí vymření.

piráti z karibiku3 na konci světa:

žádná velká výhra, tak by se dalo zhodnotit postavení třetího dílu Pirátů z Karibiku mezi posádkou gorilly.cz. Podobně jako u Spider-mana, i tentokrát jsme si dali docela slušný bodový rozptyl, i když ten je dán hlavně tím, jak moc byl kdo ochotný přimhouřit oči nad zjevnými chybami. Piráti z Karibiku: Na konci světa pokračují v sequelové katastrofě letošního roku a s průměrnými 6/10 si mohou o titulu pro nejlepší blockbuster roku jen zdát. Jak se jim to chudákům stalo?
Když Jacka Sparrowa na konci Truhly mrtvého muže spolknul Kraken, všem bylo jasné, že to tak nemůže zůstat na věky. Byla proto uspořádána záchranná výprava, jejímž úkolem je přivézt Jacka Spearowa zpět z onoho světa. Trailery nabízely slušný nářez a neexistuje snad jediný filmový fanda, který by nevzhlížel ke Konci světa jako k největšímu filmovému zážitku poslední doby. Třetí Piráti z Karibiku vtrhli do českých kin jako velká voda, a již s prvním záběrem dokonale zchladili má očekávání. Naprostá ztráta základní ingredience pirátské série - nadhledu - zabíjí veškerou snahu o vtip, kterého tu už tak je pomálu a zůstává jen tříhodinová ukecaná nuda s pěknou bitvou nakonec.

o filmu:

Film vznikl na mnoha různých místech, mezi která patří ostrov St. Vincent, kde 6. dubna 2005 natáčení začalo (paradoxně jednou ze závěrečných scén); ostrov Grand Bahama, kde filmaři natáčeli na otevřeném moři a v obrovské nádrži, kterou vybudovali; studio Stage 12 komplexu Universal Studios, kde vznikla obrovská napodobenina jedné čtvrti Singapuru z počátku 18. století (skládající se z 40 domů); město Bonneville Salt Flats v Utahu, kde byly natočeny scény, v nichž kapitán Jack Sparrow pomalu propadá šílenství ve svém osobním pekle; Disneyho studio Stage 2, kde vznikla Zátoka vraků; a obrovský hangár ve městě Palmdale v Kalifornii, jenž byl původně postaven v roce 1983 ke zkonstruování stovky bombardérů B-1 a filmaři v něm natočili závěrečnou apokalyptickou bitvu, která se odehrává v monumentální bouři.

Návrhářka kostýmů Penny Rose, která prokázala svůj zázračný talent už při natáčení prvních dvou dílů, se tentokrát snažila celý svět obohatit. "Karibské piráty jsme už naodívali dost, tentokrát přišel čas přidat do toho nějaké nové ingredience," vysvětluje Rose. "Dostali jsme spoustu obrazových i textových informací o pirátství v různých částech světa. Připravovala jsem ty filmy v Londýně, což je pro takový druh výzkumu dobrá základna."

Při hledání látek a materiálu, z nichž by mohla se svým týmem tisíce potřebných kostýmů vyrobit, pročesala v podstatě celý svět. "Strávila jsem tři nebo čtyři týdny intenzivním nakupováním na textilních veletrzích a ve starožitnictvích specializovaných na textil. Byla jsem v Římě, v Madridu, v Paříži, v New Yorku a nashromáždila jsem obrovské zásoby, které jsme pak všude vozili s sebou. Měli jsme pracovní místnosti na každém natáčecím místě, aby bylo vždycky po ruce cokoliv, na co si vzpomenete. Bylo to jako hračkářství - herec k nám přišel, já jsem mu předvedla všechny možnosti a nechala jsem ho, ať si vybere dle vlastního uvážení… mně se tady stejně líbí všechno. Pro herce je důležité, aby se do toho taky trochu zapojili."

Oddělení masek mělo stejně jako u předchozích dvou dílů plné ruce práce. Jejich úkolem bylo proměňovat ryze civilní bytosti, které proudily do jejich karavanu, v různorodou plejádu pirátů, vojáků, příšer a méně extrémních obyvatel Karibiku, Asie a Velké Británie. "Myslím, že v okamžicích maximálního nasazení jsme měli jenom na lidi ve vedlejších rolích asi 45 maskérů," říká vedoucí oddělení Ve Neill.

Zřejmě nejnáročnější chvíle je čekaly během natáčení ve studiích Universalu, kde herce připravovali na sekvence, odehrávající se v Singapuru. "Tyhle scény vyžadovaly hodně protetických prvků. Když jsou piráti Sao Fenga v lázni, vyrůstají z nich houby, aby to vypadalo, že se tam rozvalují už celé měsíce. Chtěli jsme těm asijským pirátům propůjčit opravdu stařecký, ošuntělý vzhled, jehož součástí byly samozřejmě i shnilé zuby. U Prokletí Černé perly jsme jim je malovali, což se ukázalo být trochu problematické - Gore se připravoval na záběr, už se mělo natáčet, jenže mezitím někdo snědl jablko a shnilé zuby byly pryč. Proto jsme si pro natáčení obou pokračování pořídili mobilní laboratoř na zubní dekorace."

Vzhledem k mnoha dechberoucím akčním scénám hrály velmi podstatnou roli speciální efekty, které měli na starost především vedoucí vizuálních efektů John Knoll ze studia Industrial Light + Magic a Charles Gibson, kteří získali Oscara za práci na Truhle mrtvého muže, a vedoucí animace Hal Hickel. U tohoto dílu se k nim připojil také další držitel Oscara John Frazier, který dohlížel na přípravu a průběh spousty masivních speciálních efektů (těch, které nevznikly na počítači). Na usínání na oscarových vavřínech však neměli příliš mnoho času - slavnostní ceremonie byla pouze okem hurikánu a hned po ní se museli brzo ráno vrátit zpět k práci na efektových záběrech. Jen v tomto pokračování je jich na dva tisíce.

Obří scény, na nichž se Knoll s Gibsonem výrazným způsobem podíleli - říše Davy Jonese, Singapur, zelený záblesk a samozřejmě masivní vír, kterým film vrcholí - vždy kombinovaly vizuální efekty se skutečnými mechanickými triky. "Gore silně prosazuje myšlenku, že je důležité mít tam nějaké skutečné prvky, s čímž můžu jen a jen souhlasit," vysvětluje Knoll. "Čím více toho dokážete udělat v reálu, tím uvěřitelněji a realističtěji to bude na plátně působit. Snažíme se mít před kamerou co nejvíce skutečných věcí a také se nespoléhat pouze na jednu techniku. Takže v jednom záběru máme například nějakou věc na pozadí, která je ve skutečnosti miniatura, a hned v dalším už děláme něco pomocí počítače. Pokud ty techniky střídáme, publikum je nezačne rozpoznávat a film pak ve výsledku působí lépe."

o Době ledové

30. března 2008 v 17:09 | radka
Před dvaceti tisíci léty. Země je úžasný, pravěký svět plný nebezpečí. Majestátní zvířata planety - a několik malých nemotorných živočichů - zahájí migraci na jih. Výjimkou je huňatý mamut zvaný Manfred, tulák po vysokých pláních, který si všechno dělá po svém. A nekonečně líný lenochod Sid, který nejraději nedělá nic, po svém. Když Sid "adoptuje" Manfreda jako svého ochránce, mamut zkusí všechno, aby se zbavil svého nově získaného břemene. Ale to je pouhý začátek jeho trápení. Sid přinutí Mannyho, aby mu pomohl hledat rodinu opuštěného lidského mláděte Roshana. K nim se přidá Diego, zlověstný šavlozubý tygr , přítel Sida a Mannyho, který se po celou dobu dívá na dítě jako na lahodné sousto.

Na cestě rozlehlou, zledovatělou krajinou potkají Sid, Manny a Diego dalšího tvora, pravěkou veverko/krysu zvanou Scrat , která se zoufale snaží vykonat své životní poslání - zahrabat oříšek - což, želbohu, vyvolá kalamitu. Zatím co Scrat vyhlásí válku době ledové pro svůj drahocenný oříšek, vydají se Manny, Sid, Diego a Roshan na dobrodružnou cestu. Jen o vlásek uniknou lavinám, bojují o potravu s blbounem nejapným, zkoumají záhady krajiny, kodrcají se prehistorickým toboganem ledovcových trychtýřů a přecházejí ledové mosty přes jezera vulkanické lávy.
Pokud se týká Scrata, ten se zřejmě stále snaží najít ten prokletý oříšek. Vítejte do pravěkého světa DOBY LEDOVÉ. Vtipná komedie, digitální animovaný film společnosti Twentieth Century Fox režiséra Chrise Wedge, nositele Oscara. Wedge získal Oscara za režii animovaného krátkého filmu "Bunny," jehož obdivuhodné světelné efekty dodaly filmu jedinečnou podobu. "Bunny" svědčil o Chrisově schopnosti vytvořit mimořádnou postavu.," říká výkonný producent Christopher Meledandri. "Když se díváte na antropomorfického obra Bunnyho, jste skálopevně přesvědčeni, že žije a dýchá." Wedge , jeden ze zakladatelů společnosti Blue Sky Studios, v jejichž produkci byly natočeny oba filmy, "Bunny" a DOBA LEDOVÁ, sehrál klíčovou roli při vybavení studia osvětlovacím softwarem.

Potom se svým týmem animátorů, techniků a vědců použili nejmodernější prostředky, aby vytvořili trojrozměrné prostředí. Ocitneme se v tajemném světě doby ledové - a poznáme čtyři ledové hrdiny: Mannyho, kterého namluvil Ray Romano, Sida, namluveného Johnem Leguizamem, Diega, kterému svůj hlas propůjčil Denis Leary.. a Scrata. Podle Wedge obsahuje film DOBA LEDOVÁ všechno, akci, humor, dobrodružství a srdce. Možná právě proto, měl Wedge se svými kolegy ze studia Blue Sky připraveno hned několik popisů filmu," říká režisér, který charakterizuje film jako "výtečnou komedii," "tři pravěcí savci a děťátko." Producentka Lori Forteová , považuje film DOBA LEDOVÁ za "příběh o první dysfunkční rodině," Další členové produkčního týmu mluví o "kamarádském filmu" nebo dokonce o "road movie" (ovšem bez auta).
Ale Wedge zdůrazňuje, že DOBA LEDOVÁ je o čtyřech postavách, z nichž tři nečekaně vytvoří rodinu, zatímco čtvrtá odstartuje dobu ledovou. Hlavní postavy a vztah mezi nimi, jsou srdcem a duší filmu. Když poprvé spatříme Mannyho, mohutného huňatého mamuta, kráčí proti proudu postaviček migrujících na jih, prchajících před náporem doby ledové. "Manny je osamělý tulák po vysokohorských pláních," říká Wedge. "Míří na sever jen proto, že všichni putují na jih." Ray Romano dodává: "Manny je tak trochu misantrop, nikoho nemá rád a na nikoho nemá čas. Ale jeho nevrlý zevnějšek skrývá dobré srdce. A má své zásady, tak když potká Sida, lidské mládě a Diega, musí pomoci." Romano, který baví každé pondělí večer miliony diváků v programu "Raymonda má každý rád," má - jak říká Lori Forteová - skvělý komediální hlas a lehce ironický cynismus. Ještě obtížnější bylo vytvořit "vzhled" animované postavy. Výtvarník Peter deSeve vysvětluje: "Huňatý mamut není slon s dlouhou srstí, tak jsme tvořili zvíře, které se ještě v animované podobě nevyskytlo."

"Manny považuje Sida za vosinu v zadku," říká Ray Romano, "ale nakonec ho na něm něco zaujme. Sid vyvolává v Mannym dobro. Něco jako vztah staršího bratra k mladšímu." Sid je komická podstata filmu. Líné stvoření, kterému je jasné, že ho někdo slupne, pokud se nedá dohromady s velkým bratrem, s ochráncem, tak se nalepí na Mannyho." Filmaři obsadili do role Sida hlas Johna Leguizama. Leguizamo se připravoval na tuto roli tak, že se díval na kazety o pomalu se pohybujících, na stromech žijících savcích. Není divu, že to nebylo nic vzrušujícího. "Lenochodi se pohybují jako du dý du de do, chápete.skutečně pomalu," říká herec.
Důležité bylo, že filmaři předložili Leguizamovi skicy postavy a její hliněný model a počítačovou interpretaci, což mu mělo usnadnit vytvořit Sidův hlas a chování. Meledandri dodává: "Věděli jsme jak Sid vypadá. Věděli jsme, že tato role má největší komediální potenciál, ale netušili jsme, jak má znít. Nejen, že John pracoval s Chrisem, aby vytvořili hlas, ale doopravdy vdechl této postavě duši."
Díky příslovečné pomalosti lenochodů, ve snaze vytvořit Sida složitějšího a zajímavějšího, se dopustili animátoři společnosti Blue Sky jistých úprav.Wedge vysvětluje "Dali jsme Sidovi obrovskou pružnost, může se ohýbat, otáčet, kroutit. Mluví rychle, a občas se, na rozdíl od skutečných lenochodů,i rychle pohybuje. Ale abychom dodrželi Sidovo skutečné chování, abychom zachovali celkový dojem lenosti, museli jsme omezit pohyb předních končetin." Třetí člen podivného triumvirátu, Diego, šavlozubý tygr, chce přežít, spíš než uzavřít přátelství s huňatým mamutem a lenochodem. Diego je zatrpklý. "Nezná svou rodinu, neví co jsou to kamarádi," poznamenává Wedge. "Obsazením Denise Learyho do role Diega, filmaři opět našli dokonalý soulad hlasu a postavy. "Denis, jako v mnoha svých rolích, nasadí drsný výraz, ale velmi mu na tom záleží," říká Wedge o herci, který je známý svou dobročinnou aktivitou ve prospěch hasičů a policistů.

Denis Leary, který propůjčil svůj hlas Francis, broukovi ve filmu " A Bug´s Life," není v animovaných filmech nováčkem. Ale ve své roli ve filmu DOBA LEDOVÁ spatřuje nový směr v tomto oboru. "Léta," komentuje Leary, " celá generace dětí, včetně mých vlastních, mě děti znaly jako brouka. Tak mě napadlo, že bude prima - a bude mi bližší - role šavlozubého tygra. "Diega vymysleli tak trochu podle mě," dodává Leary se smíchem. "Dobře vypadající, muži obávaný, ženami zbožňovaný. Až na ty zuby." Podle spolu-režiséra Carlose Saldanhy, byl Diego nejsložitější postavou z hlediska animace, ve smyslu rozsahu jeho pohybů. "Diego je schopen velké rychlosti a my to ukážeme," říká Saldanha. "Přinutíme ho k několika velmi extrémním pózám, ale umí být také velmi zdrženlivý, a umí se vyjádřit pouhým výrazem obličeje.
Diego, Manny a Sid a jejich "břemeno" - lidské mládě Roshan - společně vytvoří první dysfunkční rodinu v době ledové. Filmoví tvůrci vytvořili Scrat, kombinaci veverky a krysy (Wedge o něm mluví také jako o "šavlozubé veverce"). Toto stvoření si chce pouze zahrabat potravu, tak jak to veverky na zimu dělají (a nebyla snad poslední zima jako v době ledové?) Ale v okamžiku kdy se Scrat pokusí zahrabat oříšek do ledovce, bezděky odstartuje dobu ledovou tím, že naruší ledovec, který se dá následně do pohybu. Rozpoutá se honička, neboť Scrat je pronásledován jeden a půl kilometru vysokým kusem ledovce rozlehlou prehistorickou krajinou a neustále se snaží chytit a zachránit svůj oříšek. Tato sekvence, která zahajuje DOBU LEDOVOU , udává tón celému filmu. Scrat se stane miláčkem diváků i filmařů. "Pravidelně se objevuje," říká Wedge, "v různých, životu nebezpečných, situacích." Wedge také propůjčil svůj hlas k oživení Scrat. Jelikož toto stvoření nemluví, jeho dechy a heky, při vší úctě k jejich tvůrci, jsou expresivní a zábavné.

To, že Scrat odstartoval dobu ledovou byla jenom špička ledovce. Od počátku historie Země, bylo několik dob ledových - období, kdy rozsáhlé plochy země pokryla tlustá vrstva ledu, drasticky změnily vzhled povrchu celých kontinentů. Obrovitý ledovec, který nakonec pokryl polovinu zeměkoule ledem, pokryl bujné tropické lesy ledem, zakončil jedno období a zvedl oponu nad dalším obdobím. Film popisuje svět, který zanikl před dvaceti tisíci lety. "Připadalo mi, že doba ledová je vhodná pro umístění tohoto filmu, protože pro nás je to svět mimozemšťanů, a my jsme v něm mohli popustit uzdu své fantazii," poznamenává Wedge.
I když kralovala představivost, chtěli filmaři zasadit svou dobu ledovou do skutečnosti. K prozkoumání tohoto období, se obrátili na Americké muzeum přírodní historie v New Yorku. Strávili bezpočet hodin pozorováním mamutích kostí, prostudovali stovky knih a radili se s předními paleontology a archeology. Tito vědci, i když chápali jisté nepřesnosti ve prospěch příběhu, trvali na tom, že jeden druh živočichů vyskytující se v několika filmových hitech se nesmí objevit v DOBĚ LEDOVÉ. "Říkali, " dělejte si co chcete, vzpomíná Wedge, "ale, prosím, řekněte, že se v tomto filmu neobjeví žádný dinosaurus," protože obyvatelé Jurského parku vyhynuli před 350 miliony let." Ujistili jsme je, že tam nebudou." Filmaři situovali DOBU LEDOVOU do Severní Ameriky, o čemž svědčí filmové kulturní a hudební odkazy, stejně tak jako umělecká režie, barevná paleta a osvětlení.Ve filmu je použit světelný software , zvaný Ray Tracing, Wedge poznamenává: "Ray Tracing vystihuje složitost reálného světla, barvy a stíny, které známe ve skutečném světě. Díky digitální kinematografii můžeme použít počítače tak jako kameraman používá kameru. Na plátně se všechno jeví přesvědčivě, přitažlivě a skutečně."

Přes dokonalou techniku nepodceňovali filmaři ani cenu jednoduché tužky a papíru. "Často jsme se uchýlili k tužce, abychom rychle vyvolali zpětnou vazbu," říká Wedge. "Je to rychlé a umožňuje nám to okamžitě vyjádřit jisté pocity." Natáčení velmi pomohly hliněné modely, které dokonale představovaly postavy v třetím rozměru. Jejich naskenováním do Blue Sky počítačů se vytvořila digitální trojrozměrná verze postavy. Animátoři pak umístili postavu do času a prostoru. Když se tento složitý, zdlouhavý a náročný produkční proces blíží ke konci, Chris Wedge vyjádří své naděje, které vkládá do filmu DOBA LEDOVÁ. "V tomto filmu najde každý divák něco - akci, humor, dobrodružství a srdce - všechno v kontextu fantastického světa, jaký nikdy nikdo neviděl. Diváci očekávají komedii, podívanou, zábavu a akci, které k animovaným filmům patří. Doufám, že se lidé pobaví."

o Narnii

30. března 2008 v 16:49 | radka
Čtyři sourozenci Pevensiovi, Petr, Zuzanka, Edmund a Lucinka, odjedou z bombardovaného Londýna na klidný venkov. Ubytováni jsou v gotickém sídle tajemného profesora Kirkea a jeho chladné pečovatelky slečny MacReadové. Zde tráví čas nejenom studiem, ale samozřejmě také hrami. Při jedné takové hře na chovávanou objeví nejmladší Lucinka kouzelnou skříň, skrz níž se lze dostat do pohádkové země. V zasněženém lese za skříní potká fauna Tumnuse, který ji ve svém skalním obydlí poví o Narnii a vládě zlé Bíle čarodějky. Po návratu Lucince její sourozenci nevěří, ale později se v Narnii ocitnou všichni. Bílá čarodějnice samozřejmě dávnou věštbu zná a tak se v boji o svůj život musí všichni čtyři nakonec Jadis postavit.
Celý příběh vyvrcholí závěrečnou bitvou mezi vojskem zlé královny a vojskem lva Aslana, jenž přišel pomoci Narnii a jejím čtyřem budoucím vládcům.
sourozenci Pevensiovi, Petr, Zuzanka, Edmund a Lucinka
Letopisy Narnie se neubrání srovnání s trilogií Pána prstenů, ostatně tomu se ještě dlouho neubrání žádný výpravný fantasy film. Navíc oxfordsky profesor C. S. Lewis byl Tolkienovým přítelem a část filmu se také natáčela na Novém Zélandu. Jenže zde jakákoliv další podobnost s Tolkienovou trilogií končí. Všech sedm knih o zemi za skříní psal Lewis hlavně pro malé děti, čemuž ostatně odpovídá i vznik filmu ve studiu Walt Disney a režie Andrew Adamsona, jenž předtím režíroval jen oba díly animovaného Shreka. Ač se jeho hraný debut drží téměř věrně předlohy, nedokáže Adamson převést na plátno v poutavé podobě čtivost knižní předlohy, v niž se toho k režisérově obraně opravdu zas tak moc neděje - na rozdíl od již zmiňovaného Pána prstenů. V dětské knize je to výhoda, ve filmu dlouhém 125 minut to však bohužel působí nudně a nepomohou ani počítačové triky od WETA, ILM, Sony Pictures Imagework a Rhytm & Hues. C. S. Lewis už před lety nechtěl, aby se jeho Narnii dočkala zfilmování, asi věděl proč.
Bílá čarodějnice Jadisy
Je důležité se také zmínit o duchovním poselství knih o Narnii. C. S. Lewis se pod vlivem J R. R. Tolkiena stal zarytým katolíkem a celá jeho literární tvorba je tím ovlivněna. V knize Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň se Lewis snaží v pro děti srozumitelném příběhu přiblížit život Ježíše Krista v podobě lva Aslana, který se kvůli záchraně dětí obětuje a následně vstane z mrtvých, aby svedl boj s ďáblem v podobě čarodějnice Jadisy. Ostatně všechny knihy o Narnii jsou jakousi skrytou výukou křesťanských hodnot a symbolů.
Režisér Adamson natočil Letopisy Narnie přesně v duchu filmů studia Disney. Ač se to dle trailerů nezdá, je tento film určen hlavně pro děti. Obsahuje vše, co by měla obsahovat pořádná pohádka, včetně dobrého konce, kdy dobro zvítězí a zlo je poraženo. Adamsonovi se, ale bohužel nepovedlo zopakovat to co u obou dílů Shreka, při jejichž sledování se bavili malí i velcí diváci.

o HSM

30. března 2008 v 16:38 | radka
o hsm
Popis: High School Musical je americký "udělaný-pro televizi" hudební film, publikovaný a distributovaný Disney. Byl vydán 20.1.2006.

Film byl jeden z nejúspěšnějších na Disney Channel Original Movies, publikovaný s pokračováním a delimitací potvrzen,í a soundtrackem, který byl komerčně nejúspěšnějším albem roku 2006.

Film byl jeden z nejvice uspesnych na Disney kanálu Originalnich filmu, publikovany s pokracovanim zatvrzelý vedlejsi produkt, a zvukovy zaznam, ktery byl nejvice komerecne-uspesne album roku 2006.

High School Musical je příběh dvou středoškoláků: Troye Boltona, kapitána basketballového družstva a Gabrielly Montézové, právě přistěhované, stydlivé studentky, která vyniká v matematice a vědě. Společně se účastní školního muzikálu. Navzdory ostatních studentů, kteří se snaží překazit jejich sny, Troy a Gabriella dále přetrvávají a povzbuzují ostatní okolo.

o Madagaskar

29. března 2008 v 19:55 | radka
Z animační sekce společnosti DreamWorks přichází nová computerově animovaná komedie Madagaskar. Je to příběh čtyř rozmazlených zvířátek ze ZOO v newyorském Central Parku, která vůbec netouží po tom vrátit se do divočiny, i když by tam teoreticky patřila, Lev Alex je králem této městské džungle a je také v ZOO hlavní atrakcí. Spolu se svým nejlepším přítelem zebrou Martym, žirafou Melmanem, a hrošicí Glorií žijí po celý svůj život v poklidném zajetí, kde pravidelně dostávají chutnou krmi a jsou obdivováni návštěvníky. Marty ovšem není úplně spokojený se svým osudem, prožívá svou "krizi středního věku" a ze zvědavosti a za pomoci několika šikovných tučňáků, uprchne, aby mohl prozkoumat neznámý svět.

Následují ho žirafa Melman, lev Alex a hrošice Glorie, ale než se dostanou na svobodu, jsou naloženi do velkých dřevěných beden, naloděni na zámořskou loď a plují do Afriky. Postarali se o to lidé, kteří se považují za milovníky zvířat. Předpokládají totiž, že je tak vysvobodí ze zajetí a stresu velkoměsta.

Když však se tučňáci postarají o zničení lodi, vyplaví vlny Alexe, Martyho, Melmana a Glorii na mořský břeh u exotického ostrova Madagaskar. Nyní se tito "rodilí newyorčané" musí postarat sami o sebe, hledat možnosti, jak přežít v divočině a objevit skutečný význam toho, že se ocitli v opravdové džungli.

O produkci

Computerová animace udělala za posledních 10 let ohromný pokrok a osvědčila se jako jedna z nejúspěšnějších metod tvorby animovaného filmu. Vrcholem byl zatím film Shrek spol. DreamWorks. Ten je totiž výmluvným svědectvím toho, kam až tato tvůrčí metoda pokročila a čeho je schopna dosáhnout např. v animaci tváře, která dělá z loutek opravdu živé bytosti a dokáže proměnit kulisy ve skutečný svět. Propast mezi možnostmi dnešního animovaného filmu a snímky, jaké známe z doby našeho mládí, se stále prohlubuje.
Nyní ale všechno staré znova touto metodou ožívá. Režiséři Eric Darnell a Tim McGrath se snažili dosáhnout vzhledu staré animace a tím současně vzdát hold legendám této tvorby z 30. a 40. let.
Darnell říká: "Naše postavy jsou velmi stylizované, nevycházejí z reality, takže jsme se velmi bavili tím, jak vypadají a jak se pohybují. Jsou inspirovány figurkami z 2D ale vznikly ve 3D computerovém světě." Při tvorbě snímku Madagaskar se tvůrci snažili použít metodu zvanou "squash and stretch" (zmáčkni a natáhni) při designování postav. Je to charakteristický postup ve starých animovaných filmech, kdy tvůrce deformuje objekt a pak mu dává nový tvar, který vyhovuje tomu, čeho potřebuje dosáhnout. Snadno se to provádí tužkou, ale mnohem hůře v computeru.
McGrath: "Dříve byla velmi omezená možnost pracovat s touto metodou při computerové animaci. Nyní vytvořili pracovníci animované sekce PDI/DreamWorks systém, který dovoluje tvůrcům mnohem širší možnosti, aniž by se přitom porušil charakter objektu." Základní koncepce Madagaskaru začala otázkou: Co by se stalo, kdyby čtyři zvířata z newyorské ZOO byla vytržena z civilizovaného prostředí, v němž po celou dobu žila a byla přesazena do nitra divoké džungle?

Je to klasická premisa - teorie o rybě bez vody - která umožňuje vznik celé řady humorných situací. Prostě myšlenka, která je okamžitě přijata, sotva ji někdo vyřkne. A to je také nutným základem pro animovaný film. Lidem se při jejím vyslovení musí rozzářit oči. Jestliže se to povede, pak jsou tvůrci na dobré cestě. Poté, co se zrodila myšlenka natočit Madagaskar, jehož hrdiny jsou čtyři rozdílní zvířecí hrdinové - lev, zebra, žirafa a hrošice, přidali se k režisérské dvojici Darnell a McGrath scenáristé Mark Burton a Billy Frolick.

Rámec příběhu byl relativně jednoduchý, čtyři zvířata ze ZOO v Central Parku jsou poslána do džungle a nyní tito rodilí newyorčané mají dokázat, že i zde přežijí. Ostrov Madagaskar byl vybrán jako místo děje i jako titul filmu, protože "jsme potřebovali místo naprosto opačné, než je Manhattan," říká Darnell. "Hlavní postavy našeho příběhu jsou africká zvířata, jenže Afriku necítíme jako exotickou zemi pro děj, jaký jsme měli na mysli. Naproti tomu je pobřeží Madagaskaru naprosto unikátní, s rostlinami a zvířaty, které se nevyskytují nikde jinde na světě. Zvláště se nám líbil lemur, který také nikde jinde není. Madagaskar je kouzelné místo, které nám poskytlo dostatek svobody k vytvoření takové džungle, do které jsme chtěli naše hrdiny přesadit." Zvířecí instintky
Každý ví, že lev a zebra jsou zvířata naprosto protikladná. V přírodě lev zebru sežere. Jenže v newyorské ZOO v Central Parku se tato dvě zvířata spřátelí, navzdory přírodním zákonům, že lev je divoká šelma a zebra oběť. McGrath říká: "Těžištěm příběhu je přátelství mezi lvem Alexem a zebrou Martym, protože ani jeden z nich vůbec netuší, jaké jsou jejich přírodou dané charaktery. Vyrostli a žili v civilizovaném světě a dnes, kdy jsou vrženi zpět do divočiny, začínají se v nich probouzet jejich přirozené instinkty."

Král městské džungle Alex nyní zjišťuje, že je na vrcholu potravního řetězce, ale dosud pro něj bylo největší pýchou, že je hlavní atrakcí v ZOO. Darnell potvrzuje : "Alex miluje své prominentní postavení, miluje okamžik, kdy vyjde před návštěvníky ZOO a přímo se těší z jejich obdivu. Vůbec si neumí představit jiný způsob života. Pokud jde o něj, New York je jednoduše vrcholem světa. Říkává: Je tu legrace, je tu potrava a je tu slastný život. Co víc bych si mohl přát? V životě by byl nepomyslel na to, že jeho přítel by mohl být jeho potravou, Ale jakmile se ocitne v divočině, začínají se probouzet jeho instinkty, což se mu zdá hrozivé, protože najednou si uvědomuje, že jeho nejlepším přítel by se mohl stát jeho potravou." Lev Alex a zebra Marty žili v ZOO po léta vedle sebe. Ale Marty je o 10 let starší a touží po změně, po dobrodružství. Chtěl by poznat, co je jinde ve světě. Prožívá takříkajíc krizi středního věku.
Když se zvířata dostanou na Madagaskar, je to pro všechny šok. Stojí před řadou překážek, s nimiž nemohli předem počítat. Je snadné být přítelem v době, kdy jde všechno hladce ve vyjetých kolejích. Ale může toto přátelství fungovat i nadále, když se všechno změní a zmizely veškeré jistoty?

Pak je tu ještě další tvor - žirafa Melman. Je trochu hypochondr. Miloval v ZOO možnost, nechat se obklopit všemi výdobytky moderní medicíny, žít ve zdravém prostředí, nechat se jednou týdně prohlédnout zvěrolékařem. Prostě využívat všeho, co mu civilizace je schopna nabídnout. V jeho případě je to na prvním místě právě medicína. Zatím si vůbec neumí představit, jak by mohl přežít např. bez nosního spreje. A tak chápe, že v podmínkách, v nichž se náhle ocitne, jedinou nadějí jak přežít, jsou jeho přátelé. A konečně čtveřici doplňuje hrošice Glorie. Působí jako tmel celé skupinky. Když se ostatní tři chovají jako puberťáci, ona jediná z nich je dospělá.
Příslušníci naší čtveřice z newyorské ZOO jsou do tělesných rozměrů i tvarů vzájemně velice rozdílní, ale když se najednou ocitnou na pobřeží Madagaskaru, vidí okolo sebe živočichy, s nimiž se ani v ZOO v životě nesetkali. První koho potkají, je skupinka lemurů, vedená hrdým králem Julienem 13., který má krásný pruhovaný ocas. Jeho pobočníkem je Maurice, který Juliena ve všem podporuje a je velice hrdý na své postavení druhého muže lemuří smečky. Pak je tu ještě Mort, maličký lemur, který je patrně nejroztomilejším a dokáže toho využít ve svůj prospěch.

Základem filmu byly návrhy čtyř hlavních protagonistů příběhu, lva, zebry, hrošice a žirafy. "Je skvělé vidět, jak se navzájem doplňují," říká Darnell, "jeden je dlouhý a hubený, druhý velký, kulatý, pak další s ohromnou hřívou kolem hlavy a poslední s nápadnou hřívou na krku. Výtvarnice Kendal Cronkhiteová dodává: "Bylo to jako doplňování puzzlů. Alex je jako obrácený trojúhelník, gloria je prostě kroužek, Melman tenká, vysoká hůka a Marty jako cylindr. Jsou vzájemně tvarově naprosto odlišní, ale jsou si v podstatě podobní, což znamenalo vytvořit je v přehnaných proporcích a s výraznými tvary a detaily." Hlavním návrhářem postaviček byl Craig Kellman, který vytvořil cartoonovou verzi všech čtyř zvířat. Nešlo o pouhou karikaturu, pouze o určitou nadsázku jejich podoby.


Hlava nebo ocas
Odhlédneme-li od metody "squash and stretch" , každý ze zvířecích charakterů představoval určitou překážku pro animační tým, uvážíme-li, že tu byla Alexova hříva, Melmanův žirafí krk, bříško hrošice Glorie a zebra Marty, se svou zvláštní schopností měnit se ze čtvernožce na dvounožce, který používá své přední nohy a kopyta jako normální ruce, s nimiž gestikuluje. Někdy byla animace těchto figurek dost tvrdým oříškem. Gloria se navzdory svému objemnému tělu musela pohybovat lehce a ladně, její ramena se pohybovala nezávisle na bocích a bylo třeba animovat i další části jejího těla až po konečky prstů.

Rovněž animace žirafy Melmana byla pro animátory doslova bolestivou záležitostí, šlo o to, jak sladit pohyby jeho krku s ostatními tak, aby byli všichni společně v obraze, kde je tvůrci potřebovali mít. Systém animace žirafího krku byl podobný, jako při animaci zvířecích ocasů, jen bylo k jeho ovládání třeba vyvinout robustnější systém, který by pak umožnil přirozený pohyb. Stejně nutná byla i animace zvířecích jazyků, hřívy, kožichu a dalších prvků, jako je tomu v každém animovaném filmu se zvířaty.


Všechno je v pohybu
Více než dvě třetiny filmu Madagaskar, se odehrávají v džungli a vytvořit tuto floru bylo možná náročnější, než zobrazit faunu. Rostliny musely být divoké, přerostlé a tropická vegetace musela být stejně autentická, jako každá bytost, ale v daleko jemnější podobě.
Vedoucí zvláštních efektů Scott Singers říká: "Jeden z největších efektů na Madagaskaru je právě džungle. Není možné se jí vyhnout, všude jen stovky stromů a rostlin a museli jsme je ukázat v pohybu, aby vypadaly jako skutečné, aniž by ovšem rozptylovaly a zvlášť na sebe upozorňovaly. Předem jsme museli promyslet, jak se každá jednotlivá rostlina ve větru pohybuje. Protože Madagaskar je ostrov, je obklopen pohyblivými písky a vodou, dvěma prvky, které též představují náročný úkol pro animátory. Je tu řada scén, kdy jsou hrdinové opravdu ve vodě, např. když Marty plave na delfínu. Bylo tedy třeba vytvořit celkovou choreografii, jak se voda pohybuje, aby to pak mohlo být přeneseno do animace ve filmu. Tam je ovšem všechno velice stylizované, takže jsme museli na druhé straně dbát, aby bylo ve výsledném efektu vše sladěno do jednotné podoby.

Také písek vyžadoval samostatnou animaci , bylo třeba vytvořit stopy kráčejících postav apod. Pokud jde o technologii, studio DreamWorks spolupracovalo po této stránce se společností Hewlet -Packard.


Dvě džungle
Film Madagaskar se odehrává ve dvou rozdílných džunglích: ta jedna je městská v New York City a ta druhá přirozená na ostrově. Oba světy musely být zobrazeny tak, aby byly pro diváka uvěřitelné, ale na druhé straně dostatečně zábavné a stylizované, aby poskytly zázemí stejně stylizovanému ději. Protože tvůrci chtěli atmosféru New Yorku přenést do minulosti asi před 40 - 50 lety, Cronkhiteová studovala archiv ZOO v Central Parku a porovnávala historická fota se současností a totéž bylo třeba udělat i při pohledech na N.Y. od ZOO ke stanici Grand Central Station, kam se vydala zvířata ze ZOO při svém útěku. Ačkoli pohled na všechny zvláštnosti newyorské scenérie je záměrně soustředěn na přírodu a její pestré barvy, přesto působí klaustrofobicky. Přes svou přitažlivost je totiž newyorská scenérie oproštěná od přírody. Děj se zde odehrává v pozdní době podzimu, což nabízelo omezenou paletu barev. V základě to byly cihly, beton a vápenec na pozadí podzimních stromů umně sestříhaných do slzných podob.

Naproti tomu je Madagaskar virtuální explozí živých, výrazných barev. V N.Y, je vše lineární a takřka sterilní. Madagaskar je otevřený a překypuje životem. "Chtěli jsme, aby barvy byly syté a rozmanité, takové, jaké opravdu nabízí příroda," říká Cronkhiteová. "I jedna jediná rostlina může hýřit barvami od růžové, přes červenou až ke žluté a zelené," Inspirace přicházela ze dvou zdrojů. Na jedné straně to byly klasické animované filmy a dětské knížky, které posloužily jako předobraz N.Y. i pro charaktery postav, zatímco výtvarnou inspirací Madagaskaru bylo výtvarné dílo francouzského umělce Henri Rousseaua, který sám sice na Madagaskaru nikdy nebyl, ale vytvořil nádherné exotické obrazy tajemného a fantastického světa džungle. K vytvoření scény posloužil nejprve model, na němž pracovníci výtvarného oddělení viděli návrhy v 3D a to jim dalo představu o měřítku a prostoru. Použitím miniaturní "lipstick" kamery, mohli zase tvůrci zjistit, z jakého úhlu pohledu se budou dívat jednotlivé postavy zvířat a tím si ověřit jaký prostor budou při natáčení potřebovat. Byl také vytvořeny miniaturní stromy beobabu, které vypadají, jakoby rostly kořenem vzhůru. Jsou ohromně velké a krásné a říká se, že právě na Madagaskaru je jejich největší vegetace na světě.

Náročným úkolem bylo dát jednotný rámec záběrům, které obsahovaly obojí: jak místní zvířata, tak i ta z newyorské ZOO. Lemuři obvykle dosahují lvu Alexovi sotva po kolena, takže bylo třeba vymyslet, zda rozdíly v jejich velikosti je třeba zmenšit nebo naopak akceptovat. Např. při jejich prvním setkání byl použit extrémní úhel pohledu, aby divák pochopil z jaké perspektivy se malá zvířata dívají na "gigantyy" ze ZOO, kteří se nad nimi tyčí. To umožnilo zarámovat obě skupinky do jediné obrazové kompozice a pohrát si s rozdíly, v jejich velikosti - což přispívá ke komičnosti scény. Výtvarnice Cronkhiteová připomíná, že je tu pouze jediná scéna, která představuje myšlenkovou vazbu mezi ZOO a divočinou. Jde o skalnatou bludištní formaci zvanou Tsingy. Ta označuje území predátorů (šelem) na ostrově. Jsou tu pásy skal s takřka apokalyptickou působivostí. Špičaté přírodní formace bez rostlin jistým způsobem připomínají newyorské mrakodrapy. Když se Alex dostane do těchto končin, probouzejí se v něm instinkty divoké šelmy. Proto si vytvoří něco podobného, jako byla jeho klec v ZOO, čímž se sám sobě snaží zabránit, aby se nedopustil něčeho, čeho by později litoval.

Režisér Darnell shrnuje hlavní myšlenku příběhu Madagaskar: "Pokud jde o naše hlavní charaktery, chtěli jsme zdůraznit, že je-li někdo newyorčanem, zůstává jím, ať je kdekoli. Nyní jsou tito tvorové sice ze svého prostředí vytrženi, ale jsou to stále stejná zvířata, jaká byla v newyorské ZOO, jen obohacená o zkušenost z divočiny. Alex zjišťuje, že nezáleží na tom, kde se nachází, ale na tom, jsou-li všichni přátelé pohromadě. To je ta pravda, o které se poučili."

Producentka Soriaová ho doplňuje: "Alex, Marty, Melman a Gloria zjistili, že není rozhodující to, co ta která společnost přikazuje, nebo to, co dostali od matky přírody do vínku, pokud je jejich přátelství natolik silné, aby dokázali překonat všechny vzájemné roz
 
 

Reklama