Psi

Bígl

30. března 2008 v 12:52 | radka
Byl vyšlechtěn ve 14. století v Anglii . Měří v kohoutku 33 až 40 cm Váží v rozmezí 8 - 14 kg Srst má krátkou , hustou a ve vodě odolnou.Jsou uznána všechna zbarvební kromě játrového. Bíg je živý , pohyblivý , nikoli však nadmíru temperamentní pes.je živý, čilý a veselý, s velmi společenskou povahou. Je také ostražitý, někdy však dosti svéhlavý. PS-Pokud necháváte na stole jídlo, odsunuté židle a pokud máte opravdu nízkou kuchyňskou linku, toto plemeno si buďto nepořizujte a nebo se přispůsobte. Znám to z vlastní zkušenosti !

Zlatý retrívr

30. března 2008 v 12:39 | radka
Zlatý retrívr byl vyšlechtěn ve Velké Británii. Tento atraktivní a přátelský pes je považován za nejklidnější plemeno ze všech retrívrů, a proto je z nich nejčastěji chován.
Celkový vzhled: Symetrická a vyvážená stavba těla. Silná bedra, hluboký hrudník s dlouhými klenutými žebry a rovná linie hřbetu. Hlava a lebka vyrovnaná s výrazným stopem ( kolmé nasazení čela nad kořenem nosního hřbetu ). Lebeční partie široká. Silná morda, široká a vysoká, zhruba stejně dlouhá mozkovna. Černý nos. Oči tmavohnědé, posazené široce od sebe, z tmavým okrajem víček. Ušní boltce středně velké, posazené přibližně ve výšce očí. čelisti silné z pravidelným nůžkovým skusem. Přední končetiny rovné a kolmo postavené. Zadní končetiny silné a svalnaté, se správnou délkou holeně a dobře vyvinutým kyčelním kloubem. Při pohledu zezadu musí být patní klouby nízko posazené a rovné, bez vybočení. Nežádoucí je "kravský postoj" ( nohy do x ). Zlatí retrívři mají okrouhlé kočičí tlapy. Ocas nasedá na úrovni hřbetu a na této úrovni má být i nesen. Dosahuje až k patám a neměl by být na konci zahnutý.Retrívr jím švihá svižně.
Velikost a hmotnost: Psi mají výšku v kohoutku 56 až 61 cm, feny 51 až 56 cm.
Samci váží 35 až 38 kg, feny dosahují 27 až 30 kg.
Srst a zbarvení: Osrstění hladké nebo vlnité, s hustou vodoodpudivou podsadou a prodlouženými chlupy a výraznými prapory ( místa na ocase nebo na končetinách porostlá velmi dlouhou srstí.) Přípustné jsou všechny odstíny od zlatého po krémový,nesmí se však vyskytovat mahagonová ani červená barva. Povoleno je menší množství bílých chlupů na hrudi.
Povaha: Přátelská, mírná, přítulná a důvěřivá s výraznou ochotou k poslušnosti. Zlatý retrívr je inteligentní a má vrozené vlohy pro plnění různých úkolů. Zlatí retrívři jsou známi schopností získat si srdce lidí. Zejména jejich feny mají tak oddaný pohled, že mu nelze odolat.
Potřeby a vlastnosti: Zlatý retrívr zbožňuje vodu a plavání, je to vášnivý lovecký pes, který potřebuje hodně volného pohybu a zaměstnání. Toto plemeno je stejně jako labradoři ceněno jako ideální slepečtí psi. Dají se snadno ovládat a vynikají ochotou plnit povely.Dobře vychovaný zlatý retrívr s přehledem zvládá všechny povinosti. Děti i ostatní domácí zvířata v něm nacházejí oddaného kamaráda na hraní.
Péče: Jednou týdně česání a kartáčování. Zastříhávání srsti postačí jednou za tři týdny.
Velikost: kohoutková výška psa je 56 - 61 cm, feny 51 - 56 cm. Zbarvení: jakýkoli odstín zlaté nebo krémové, nikoli červené nebo mahagonové. Několik bílých chlupů pouze na hrudi je přípustných. Vzhled: hlava: vyvážená a dobře modelovaná, lebka široká, ale ne hrubá, je dobře posazená na krku, čelist je silná, široká a hluboká. Délka čenichové partie je zhruba stejná jako vzdálenost od velmi dobře vyznačeného stopu k týlnímu hrbolu. Oči: tmavě hnědé, posazené široko od sebe, s tmavě pigmentovanými okraji víček. Uši: přiměřeně velké, nasazené přibližně v úrovni očí. Zuby: v silných čelistech mají dokonalý, úplný, pravidelný, nůžkový skus. Krk: je správné délky, čistý a svalnatý. Tělo: vyvážené, krátce vázané, s hlubokým hrudníkem a žebry, která jsou dobře klenutá. Hřbet je rovný. Končetiny: hrudní končetiny jsou rovné, dobrých kostí, kosti pažní jsou přiměřené délky, aby končetiny byly dobře umístěné pod tělem, lokty těsně přiléhají. Pánevní končetiny i bedra jsou silné a svalnaté, dobře skloněná hlezna jsou rovná při pohledu zezadu, ani utočená, ani vytočená. Kravský postoj je nanejvýš nežádoucí. Tlapy: okrouhlé a kočičí. Ocas: nasazený a nesený v úrovni hřbetu, dosahuje až k hleznům, bez zatočení na konci. Srst: plochá nebo zvlněná, s dobře vyvinutou, hustou a vodovzdornou podsadou.

labrador

29. března 2008 v 19:52 | radka
ANGLICKÝ NÁZEV:
angl.: Labrador Retriever; čes.: Labradorský retrívr
PŮVOD:
Labradorský retrívr
POPIS:
Labradorský retrívr je silně stavěný a aktivní pes, se širokou lebkou a širokou a hlubokou hrudí, se širokým a silným také zadečkem.
Lebku má širokou, ostře řezanou, bez masitých lící. Stop je dobře definovaný. Nos má široký, s dobře otevřeným chřípím. Čenich je silnější. Oči má střední velikosti, hnědé nebo lískové, vyjadřující inteligenci a dobrou náladu. Uši nemá velké, ani těžké, jsou svěšené, dobře přiléhající k hlavě a posazené spíše dozadu. Krk má statný, čistý, silný, mezi rameny dobře posazený. Záda má v úrovní horní linie těla. Hruď je dobře široká i hluboká. Ocas má výrazně vyznačený, u základu je velmi silný, směrem ke konečku se zužuje, je středně dlouhý, nezpeřený, ale kolem dokola hustě osrstěný krátkou, hustou a hojnou srstí, která mu dává kulatý zjev. Může být nošený vesele, ale neměl by být zatočený přes záda. Přední končetiny mají dobrou kostní strukturu, při pohledu ze strany nebo z profilu jsou od loktů k zemi rovné. Ramena má dlouhá a svažující. Zadní končetiny má dobře vyvinuté. Tlapky má okrouhlé, kompaktní, s dobře klenutými prsty a dobře vyvinutými polštářky. Chůze i pohyb jsou volné, kopírující zemi.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 56 až 57 cm.
Fena má v kohoutku 54 až 56 cm.
VÁHA:
Labradorský retrívr váží v rozmezí 25 až 34 kg. (Standard FCI hmotnost neuvádí)
SRST:
Labradorský retrívr má krátkou a hustou srst, ne však zvlněnou nebo opeřenou, která je na dotek poněkud tvrdá, s počasí odolným podsrstím. Jeho srst je pro toto plemeno charakteristickým rysem. Zbarvení je zcela černé, žluté nebo játrově čokoládové. Žluté zbarvení je v rozsahu od světle krémové k liščí. Malé bílé skvrny na hrudi jsou povolené.
CHARAKTER:
Labradorský retrívr je povahou veselý a velmi čilý a živý pes. Má vynikající čich, měkká ústa a je velice horlivým milovníkem vody. Je přizpůsobivým, oddaným a věrným společníkem. Je velmi inteligentní, horlivý a poslušný, se silnou vůlí vás potěšit. Je od přírody vlídný a přátelský, bez známek útočnosti nebo nepatřičné plachosti.
PÉČE:
Labradorský retrívr má srst, jenž je na péči ne příliš náročná, nezapomínejte ji však alespoň jednou týdně kartáčovat, v období línání ji kartáčujte častěji.
PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA:
Labradorský retrívr se průměrně dožívá 12 až 14 let.
VYUŽITÍ PŮVODNÍ:
Lovecký pes.
VYUŽITÍ DNES:
Lovecký pes, služební pes, polní závodník a společník.
PLEMENO:
FCI VIII. - Retrívři, slídiči a vodní psi.
Sekce 1 - Retrívři.
S pracovní zkouškou.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
LR
ČÍSLO STANDARDU:
122/ 29. 01. 1999 (Velká Británie)
DATUM PUBLIKOVÁNÍ PŮVODNÍHO STANDARDU:
24. 06. 1987

ovčák egyptský

29. března 2008 v 19:39 | radka
Armant, Egyptský ovčák (Armant, Ermenti, Egyptian Sheepdog, Chin de Berger Egyptian) Armant, Egyptský ovčák, je silný a vytrvalý pes kompaktní postavy. Je odvážný a nebojácný, věrný a oddaný, poslušný a s velkou ochotou vás potěšit. Uplatňuje se především jako hlídací a pastevecký pes s prudší sportovní povahou. Foto k článku: Armant, Egyptský ovčák > ANGLICKÝ NÁZEV: Armant, Ermenti, Egyptian Sheepdog, Chin de Berger Egyptian PŮVOD: Armant je plemenem, které původem pochází z Egypta. Vznikl křížením místních egyptských plemen, a to na počátku 19. století, v době vádu napoleonských vojsk. Své pojmenování Armant dostal podle názvu jedné vesnice v Horním Egyptě, ve které byl vyšlechtěn. Využíván byl především na pastvách a k ochraně stád. Mezinárodní kynologická asociace toto plemeno neuznala. POPIS: Armant je plemenem pastýřských psů. Je to silný a vytrvalý pes, kompaktní postavy. Hlavu má širokou, se silným čenichem. Oči má malé, okrouhlé, tmavě zbarvené. Čenich je středně velký, k hlavě dobře proporcionální. Nos je černý, nebo zbarvený v závislosti na zbarvení srsti. Krk má středně dlouhý a silný. Hruď má hlubokou a širokou. Tělo je rovní, s dobře podkasaným břichem. Přední končetiny jsou rovné a svalnaté. Zadní končetiny jsou silné, s dobře skloněnými hlezny. Tlapky má malé a kompaktní, s klenutými prsty a silnými polštářky. Ocas je dlouhý, se zatočením nebo ukotvením. Chůze je rychlá, pohyb dobře vyvážený. VÝŠKA: Armant má v kohoutku 56 cm. VÁHA: Armant má v kohoutku 22 až 27 kg. SRST: Armanti má hrubou srst. Zbarvení je černé nebo šedé krupičky s různým základem, připouští se i bílá označení. CHARAKTER: Armant je odvážný a nebojácný, věrný a oddaný, poslušný a s velkou ochotou vás potěšit. Uplatňuje se především jako hlídací a pastevecký pes s prudší sportovní povahou. PÉČE: Armant, stejně jako ostatní pastýřští psi, potřebuje dostatek pravidelného pohybu a vhodné fyzické zátěže. Kromě přiměřené péče o srst nepotřebuje žádnou zvláštní péči. PRŮMĚRNÁ DÉLKA ŽIVOTA: Armant se průměrně dožívá 12 až 14 let. VYUŽITÍ PŮVODNÍ: Lovecký pes. VYUŽITÍ DNES: Lovecký pes a společník. PLEMENO: FCI - Neuznané plemeno. Sekce - Pastýřský pes.

malý pudl

29. března 2008 v 19:34 | radka

Pudl - Caniche

Země původu:

Francie.

DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 12.12.1991.

Použití:

Společenský pes a doprovodný pes.

KLASIFIKACE FCI:

Skupina 9 Společenští a doprovodní psi.
Sekce 2 - pudlové.
Bez pracovní zkoušky.

CELKOVÝ VZHLED:

Harmonický pes středních proporcí s charakteristickou kudrnatou nebo šňůrovou srstí. Budí dojem inteligentního, stále bdělého, čilého a harmonicky stavěného psa elegantního a hrdého zjevu.

CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA):

Vyznačuje se věrností, učenlivostí a schopností výcviku, což z něj činí mimořádně příjemného společníka.

HLAVA:

Ušlechtilá, rovných linií, úměrná velikosti těla. Celková délka hlavy poněkud přesahuje dvě pětiny kohoutkové výšky. Hlava nesmí být těžká ani masivní, ale ani přehnaně jemná. Její tvar lebky musí být pod kůží zřetelně patrný.

MOZKOVNA:
Lebka: Dobře formovaná. Její šířka je menší než polovina celkové délky hlavy. (Linie z profilu tvoří s podélnou osou úhel zhruba 16 až 19°). Při pohledu shora se mozkovna jeví oválná v podélné ose, z profilu je lehce konvexní. Podélné osy jsou lehce rozbíhavé.
Nadočnicové oblouky: středně zdůrazněné, pokryté dlouhou srstí.
Čelní rýha: Široká mezi očima, lehce se zužující směrem k silně vyjádřenému týlnímu hrbolu. (U trpasličích pudlů může být týlní hrbol poněkud méně vyjádřen.)
Stop: Velmi málo vyjádřen, jak je to u psů středních proporcí obvyklé.

LEBKA OBLIČEJOVÉ ČÁSTI:
Nosní houba: Výrazná a dobře vyvinutá, při pohledu z profilu kolmá, nozdry jsou dobře otevřené. U černých, bílých a stříbrných psů je nosní houba černá; u hnědých psů je hnědá; u pudlů se zbarvením aprikot dosahuje barevná škála nosní houby od tmavě hnědé až po černou, aniž by se černé dávala přednost, ale akceptuje se, aby se předešlo případnému úbytku pigmentace.
Tlama: Horní profil rovných linií, délka odpovídá zhruba devíti desetinám délky mozkovny. Obě dolní čelisti probíhají téměř paralelně. Tlama se jeví jako silná a elegantní, ale není špičatá. Dolní profil je tvořen čelistí a nikoliv okrajem horního pysku.
Pysky: Slabě vyvinuté, spíše suché, středně silné. Horní pysky přiléhají na dolní, nejsou však převislé. U černých, bílých a stříbrných psů jsou pysky černé. U hnědých pudlů jsou pigmentované; u pudlů se zbarvením aprikot dosahuje barevná škála okraje pysků od tmavě hnědé až po černou, aniž by se černé dávala přednost, ale akceptuje se, aby se předešlo případnému úbytku pigmentace u pudlů se zbarvením aprikot. Koutek pysku nesmí být výrazný.
Čelisti / zuby: Normálně se uzavírající, zuby jsou silné. Chybění jednoho moláru 1 nebo 2 (M1 nebo M2) v horní čelisti nebo jednoho moláru 2 nebo 3 (M2 nebo M3) v dolní čelisti se nepenalizuje při posuzování ani při výběru do chovu.
Líce: Nevystupující, formovány kostmi. Partie pod očima je dobře tvarovaná a jen málo vyplněná. Žvýkací svaly jsou málo vyvinuté, jařmové oblouky jen velmi málo vystupují.
Oči: Ohnivý výraz. Posazeny lehce šikmo na úrovni čelního sklonu. Oční štěrbina je mandlovitého tvaru. U černých, bílých, stříbrných a aprikot pudlů mají být oči černé nebo sytě hnědé. Hnědí pudlové mohou mít oči barvy jantaru.
Uši: Dosti dlouhé a vilně visící podél lící. Nasazení uší se nachází v prodloužené linii, jež vychází z profilu nosní houbya probíhá pod vnějším koutkem oka. Jsou ploché, pod nasazením širší, na špičkách zaoblené, pokryté velmi dlouhou zvlněnou srstí. Pudl, jehož uši nedosahují ke koutkům pysků, nesmí být hodnocen známkou »výborný«.

KRK:

Pevný, šíje lehce klenutá, středně dlouhý, dobrých proporcí; hlava je nesena vysoko a hrdě. Lalok se netvoří. Krk má oválný průřez. Jeho délka má být o poněkud menší než je délka hlavy.

TRUP:

Celkově působí trup pudla dojmem dobrých proporcí; Délka trupu je zpravidla větší než kohoutková výška.

Kohoutek: Středně vyjádřen.
Hřbet: Krátký, harmonických linií. Hřbet nesmí být vyklenutý (kapří) ani pronesený.Kohouteka záď se mají nacházet přibližně ve stejné výšce.
Bedra: Pevná a svalnatá.
Záď: Zaoblená, nikoliv však spáditá.
Předhrudí: Normální, odpovídající pudlovi středních proporcí. Vrchol hrudní kosti je lehce vystupující a leží dostatečně vysoko tak, aby umožňoval vznešené, graciézní a ušlechtilé nesení hlavy.
Hrudní koš: Dosahující až k loktům. Jeho šířka odpovídá dvěma třetinám hloubky (měřeno od páteře po hrudní kost). Obvod hrudníku měřený za lopatkami musí být větší než kohoutková výška, a to nejméně o 10 cm.
Žebra: Oválně klenutý hrudní koš. V oblasti hřbetu široký.
Dolní linie z profilu a břicho: Vtažené, nepůsobí však dojmem jako u chrta.

OCAS:

Nasazený dosti vysoko, ve výši linie beder. U kadeřavých pudlů se zkracuje na třetinu co možná nejblíže k tělu nebo na polovinu přirozené délky. Dlouhý, správně nesený se však nepovažuje za vadu. U šňůrového pudla může být ocas ponechán v přirozené délce. Při pohybu má být ocas nesen šikmo vzhůru dozadu.

KONČETINY

Hrudní končetiny:

Hrudní končetiny zcela rovné a rovnoběžně postavené. Jsou elegantní, dobře osvalené, dobré síly kostí. Vzdálenost měřena od vrcholu loketního kloubu k podložce odpovídá pěti devítinám kohoutkové výšky.
Plece: Šikmo uložené, dobře osvalené. Lopatka tvoří v rameni s pažní kostí úhel zhruba 90° až 110°.
Nadloktí: Délka nadloktí odpovídá délce lopatky.
Zápěstí: Tvoří prodloužení předloktí.
Přední nadprstí: Silné, ale ne masivní, při pohledu ze strany téměř rovné.
Tlapy hrudních končetin: Spíše malé, pevně uzavřené, tvořící krátký ovál. Prsty jsou dobře klenuté, šlachovité, kompaktní, spojené blanou. Postaveny kolmo na tvrdých a silných polštářcích. Drápy jsou u černých a stříbrných pudlů černé, u hnědých jsou černé nebo hnědé. U bílých pudlů mohou být drápy zbarveny v celé škále odstínů rohoviny až po černou a musí odpovídat celkové pigmentaci psa. Bílé drápy jsou vadou! U aprikot pudlů jsou drápy hnědé, jsou zbarveny v celé škále odstínů od tmavě hnědé až po černou; černé se však nedává přednost, ale toleruje se.

Pánevní končetiny:

Při pohledu zezadu jsou končetiny postaveny paralelně. Osvalení je dobře vyvinuté a zřetelně vystupující.Hleznoje dosti dobře zaúhlené. Růžné úhly kloubů pánevních končetin (kyčlí, kolen a hlezna) musí být natolik vyjádřeny, aby končetina nebyla strmá; strmý postoj mívá v některých případech za následek nežádoucí spáditou záď.
Stehna: Dobře osvalená a silná.
Nárt a zánártí: Svisle postavené. Pudl nesmí mít při narození na pánevních končetinách paspárky.
Tlapy pánevních končetin: Viz tlapy hrudních končetin.

CHODY:

Pudl má taneční a lehký krok. Nikdy nesmí mít krok plíživý ani protažený.

KŮŽE:

Je pružná, bez ochablosti, pigmentovaná Pigmentace kůže černých, hnědých, stříbrných pudlů a pudlů zbarvení aprikot musí být v souladu s barvou srsti. U bílých pudlů je žádoucí stříbřitě šedá pigmentace kůže, ale ta nesmí nijak ovlivňovat čistě bílou barvu srsti. U některých bílých pudlů vykazuje světlá kůže pigmentové skvrny; To platí nejen o vnitřních stranách končetin a spodní části trupu (zde se to vyskytuje často), ale o celém těle. To se nepovažuje za vadu. Celková pigmentace má být co možná nejsilnější. Oční víčka, nosní houba, pysky, dásně, patro, sliznice, přirozené otvory, šourek a polštářky tlap: u černých, bílých a šedých jedinců musí být pigmentace černá, u hnědých musí být tmavě hnědá. U pudlů zbarvení aprikot má být co nejpravidelnější a co nejtmavší, ve všech odstínech od tmavě hnědé až po černou. Černé se nedává přednost, ale toleruje se, aby se předešlo ztrátě pigmentu.

OSRSTĚNÍ

Srst:

  • Pudlové s kadeřavou srstí: bohatá, jemná srst s texturou odpovídající vlně, dobře zkadeřenou, pružnou, odolávající tlaku ruky. Srst má být velmi hustá, bohatá, stejnoměrné délky, tvořící rovnoměrné kadeře, které jsou obvykle dobře rozčesané. Srst tvrdá na dotyk nebo působící dojmem žíní je nežádoucí. V porovnání s předepsaným druhem srsti se hodnotí záporně.
  • Pudl se šňůrovou srstí: srst je bohatá, jemné textury, podobající se vlně; tvoří husté, stejnoměrně dlouhé charakteristické šňůry, dlouhé alespoň 20 cm. Čím jsou šňůry delší, tím jsou cenněny výš. Aby srst nepůsobila nepěstěným a nepořádným dojmem, je dovoleno podchytit páskou šňůry po obou stranách hlavy a srst na trupu rozdělit pěšinkou podél páteře.

UZNÁVANÉ VÝSTAVNÍ STŘIHY:

Lví střih:

Pudl s kadeřavou i šňůrovou srstí je na vzadu ostříhán až k žebrům. Rovněž je třeba ostříhat: tlamu, obličejovou část nad spodních víčky a pod nimi; líce; hrudní a pánevní končetiny s výjimkou manžet nebo náramků a libovolných znaků, které mohou zůstat na zádi; ocas s výjimkou kulaté nebo podlouhlé bambulky, která zůstane zachována. Pro všechny jedince je předepsán knír. Je dovoleno ponechat srst na hrudních končetinách (tzv. kalhotky).

Moderní střih:

Na pánevních a na hrudních končetinách je povoleno ponechat srst za bezpodmínečného dodržení následujících předpokladů:
1. Ostříhat je třeba:
a) Tlapky hrudních končetin od drápů k drápu na karpálním prstu; dolní část pánevních končetin až do výšky odpovídající výšce střihu na hrudních končetinách. Pomocí strojku je povoleno ostříhat pouze srst na prstech.
b) Hlavu a ocas podle výše popsaných pravidel.

U tohoto střihu se výjimečně připouští:
  • Krátký vous na dolní čelisti, který by neměl být delší než 1 cm. Dolní linie se zastřihuje rovnoběžně s dolní čelistí. Vous v podobě »kozí brady« není dovolen.
  • Bambulka na ocasu může být vynechána (to ovšem poněkud snižuje bod hodnocení »struktura srsti«).

2. Zkrátit je třeba: Srst na trupu tak, aby na hřbetě bylo patrné delší či kratší moaré v délce nejméně 1 cm.
Délka srsti se postupně prodlužuje kolem žeber nahoře na končetinách.

3. Upravené osrstění:
a) na hlavě, kde zůstává koruna přiměřené výšky, podobně jako na krku, kde přechází vzadu ke kohoutku a vpředu bez přerušení v lehce šikmé linii od horní části předhrudí až k ostříhané části tlapy. V místě nasazení uší nanejvýš do jedné třetiny jejich délky se může srst zkrátit nůžkami nebo strojkem ve směru růstu srsti. Dolní část ucha zůstává pokrytá srstí, jejíž délka se směrem
dolů postupně prodlužuje. Srst končí třásněmi, které lze zarovnat nůžkami.

b) na končetinách, kde »kalhotky« tvoří zřetelný přechod k vystříhané části tlapek. Směrem nahoru se srst postupně prodlužuje, takže na plecích a na stehnech dosahuje (při natažení chlupů) délky 4 až 7 cm. Délka srsti musí být v poměru k velikosti psa; nesmí působit dojmem nadměrné objemnosti. »Kalhotky« pánevních končetin musí podtrhovat typické zaúhlení končetin pudla. Jakýkoliv jiný střih, který neodpovídá výše uvedeným zásadám, vede k diskvalifikaci psa z posuzování. Nezávisle na použitém střihu nesmí střih nijak ovlivňovat hodnocení na výstavě. Všichni vystavovaní pudlové přihlášení do stejné třídy se posuzují a hodnotí společně.

Anglický střih:

U tohoto střihu se ke lvímu střihu doplňují a modelují motivy - například náramky nebo manžety na pánevních končetinách nebo na hlavě chocholka. U tohoto střihu není pevně předepsán knír ani chocholka. Absence ostrých prostřihů v srsti na pánevních končetinách se toleruje.

BARVA:

Pudlové s kadeřavou srstí a pudlové se šňůrovou srstí:
černá, bílá, hnědá, stříbřitě šedá a aprikot.
  • Hnědá: čistá, poměrně tmavá, jednotná a teplého odstínu. Barevné odstíny hnědi nesmí přecházet do béžové ani do světlejších odstínů.
Srst nesmí být nikdy natolik tmavě kaštanově hnědá, aby přecházela do černé, nesmí připomínat vlasy černochů ani mít »baklažánový« odstín.
  • Stříbřitě šedá: Stejnoměrná. Barevné odstíny nesmí přecházet do černé ani do bílé.
  • Aprikot: Stejnoměrná. Barevné odstíny nesmí přecházet do béžové ani do krémového zbarvení, ani nesmí přecházet do červené či kaštanově zbarvené, ale také ne do hnědé nebo odstínů hnědé.

VELIKOST:

Kohoutková výška:
  • Velký pudl: přes 45 do 60 cm, s tolerancí 2 cm. Velký pudl musí představovat zvětšeného malého pudla a musí také vykazovat jeho typické znaky.
  • Malý pudl: přes 35 do 45 cm.
  • Trpasličí pudl: přes 28 do 35 cm. Trpasličí pudl musí představovat zmenšeného malého pudla a musí podle možností také vykazovat stejné proporce; nesmí vykazovat znaky zakrslosti (nanismu).
  • Pudl toy: pod 28 cm. (žádoucí ideální typ je 25 cm). Toy pudl se celkovým vzhledem blíží trpasličímu pudlovi a stejné proporce musí splňovat veškeré požadavky standardu. Všechny znaky zakrslosti (nanismu) jsou vyloučeny, jedině týlní hrbol je méně vyjádřen.

VADY:

Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.
  • Chybějící nebo příliš vyjádřený stop.
  • Nosní houba malá, nedostatečně otevřená nebo příliš velká. Světlá, skvrnitá nebo masově zbarvená nosní houba.
  • Hřbet nosu příliš úzký nebo špičatý; Klenutý hřbet nosu.
  • Předkus je vadou a musí být penalizován podle stupně vyjádření. Psinkový skus (zažloutlé zuby v důsledku nemoci) není vadou, je-li postavení zubů správné. Nepravidelné postavení zubů a chybějící zuby jsou vadou, jejíž závažnost je v poměru ke stupni odchylky. V dolní čelisti musí být přítomny veškeré řezáky, špičáky, premoláry a oba moláry 1. Chybění jednoho PM1 (prvního třeňového zubu) se nepenalizuje. V případě dvou chybějících PM1: hodnocení nejvýše »výborný«; v případě tří chybějících premolárů (3 PM1 nebo 2 PM1 + jeden PM2): hodnocení nejvýše »velmi dobrý«. Chybění jednoho moláru 1 nebo 2 (M1 nebo M2) v horní čelisti nebo jednoho moláru 2 nebo 3 (M2 nebo M3) v dolní čelisti se nepenalizuje.
  • Oči příliš velké, příliš malé, příliš světlé nebo s odstínem dočervena.
  • Uši příliš krátké, příliš úzké nebo nesené složené dozadu.
  • Spáditá záď.
  • Ocas nesený v oblouku nad hřbetem, příliš tenký nebo příliš nízko nasazený ocas.
  • Příliš vysoké končetiny.
  • Nedostatečné zaúhlení pánevních končetin.
  • Plíživý nebo příliš protáhlý krok.
  • Nedostatečná celková pigmentace, ztráta pigmentu očních víček (brýle).
  • Vypadávání srsti kolem očí.
  • Skromné nebo měkké osrstění.
  • Neurčitá barva nebo barva nestejnoměrného odstínu po těle. Několik bílých chlupů na hrudi je přípustné.
  • Psi, u nichž se projevují známky zakrslosti (nanismu) nemohou obdržet známku »Výborný«. Mezi takové znaky patří: jablkovitá hlava, neznatelný týlní hrbol, přehnaný stop, vypoulené oči, špičatá, příliš krátká tlama anebo ohrnutý čenich. Zkrácená dolní čelist, chybějící brada.
  • Zlí, agresivní nebo přehnaně nervózní jednici.

VYLUČUJÍCÍ VADY:

  • Nedostatečný výraz v typu hlavy.
  • Podkus.
  • Chybění jednoho řezáku.
  • Ztráta ocasu.
  • Paspárky nebo stopy po nich na pánevních končetinách.
  • Pudlové s jiným zbarvením než jednobarevní.
  • Bílé odznaky.
  • Bílá srst na tlapách.
  • Psi o velikosti přesahující 62 cm.
  • Pudlové upravení v jiném střihu, než jsou střihy uvedené ve standardu, nemohou být (dokud se tento vzhled nezmění) posuzováni na výstavách ani na oficiálních přehlídkách, ale neznamená to jejich vyřazení z chovu.

Poznámka:

Psi musí vykazovat dvě očividně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.
Pudl
 
 

Reklama